|
Chorvatsko Velebit a Paklenica - program
10.9 - 19.9.2004
Na začátku prázdnin jsme se rozhodli strávit společnou dovolenou někde na horách. Po probrouzdání internetu se nám zalíbil zájezd od CK ALPINA. Cena byla příznivá a program zněl velice zajímavě. Všechny materiály a podrobný popis cesty jsme obdrželi přes email. Turistické mapy cílových oblastí při odjezdu v autobuse. Během zájezdu jsme si museli vařit sami a bydleli jsme ve vlastním stanu. 4x jsme spali v přírodě (u chat, srubů, na loukách, na hřebenech), 3x v kempu. Následuje podrobný popis zájezdu.
1. den, Pátek 10.9.04
Odjezd z Brna od hotelu Grand zhruba v 18:00 hodin. Noční jízda vedla přes Slovensko, Maďarsko, Slovinsko do Chorvatska.
2. den, Sobota 11.9.04
Ráno v 6:00 jsme dorazili do pohoří Velika Kapela. Čekalo nás polojasné počasí a v 6:00 byly 4°C. Přes den bylo potom příjemných 15-18°C. V 8:00 jsme vycházeli na jednodenní tůru v přírodní rezervaci Bijele a Samerske stijene. Během dne jsme vystoupili na místní hřeben a po překonání pár vrcholů, jsme se v odpoledních hodinách vrátili zpět k autobusu. Stanovali jsme na louce s krásným výhledem na toto pohoří. K večeři jsme měli polévku a Mexický guláš doplněný kečupem + chleba. Večer se konal seznamovací večírek v autobuse.
3. den, Neděle 12.9.04
Ráno jsme autobusem odjížděli v 8:00. Do sedla Oltare (940 m.n.m.) jsme dorazili zhruba v 10:00. Odtud jsme se vydali s plnou výbavou na 4 dny přechodu hřebene severního a středního Velebitu po stezce Ing. Ante Premužiča. Kolem 13:00 jsme vystoupali k chatě Zavižan (1600 m.n.m.), ochutnali jsme zde poprvé chorvatské pivo Karlovačko (1/2l lahvové - 10 kun).Začali jsme mít problém s vodou, na chatě voda volně přístupná nebyla a proto jsme 2l PET ještě dokoupili. Z chaty jsme za 15 minut došli k Velebitské botanické zahradě. Zde jsme si měli možnost prohlédnout veškerou flóru severního a středního Velebitu. Objevili jsme zde studnu a obětavý člen naší výpravy tam sešplhal aby nabral vodu do lahví. Vodu jsme raději používali na hygienu a na vaření. Po doplnění zásob a prohlédnutí zahrady jsme se vydali na další pochod. Počasí se během odpoledne pomalu zhoršovalo, občas začalo poprchávat. Tak 1/2 hodiny před koncem pochodu jsme ještě absolvovali výstup k vrcholu Gromovača (1676 m.n.m.)
nalehko (batohy jsme nechali na stezce). Viděli jsme poprvé v dálce a oparu moře, ale i tak, 15 min výstup rozhodně za to stál. Po té jsme došli v klidu na tábořiště u Rossijevy koliby. Po večeři jsme ještě chvíli diskutovali v kolibě. Během noci vydatně pršelo.
4. den, Pondělí 13.9.04
Probudili jsme se do zamračeného a studeného počasí. Po snídani, jsme se vydali nalehko přes skalní bludiště Rožanski Kukovi. V poledne jsme na oběd byli zpět u koliby. Po obědě a sbalení všech věcí včetně stanu, jsme pokračovali po Premužičově stezce k chatě Alan (1350 m.n.m.). Během dne bylo polojasné počasí. Dorazili jsme kolem 17-té hodiny. Chata byla obydlena, ochutnali jsme další chorvatské pivo Ožujsko a někteří dokonce přespali v chatě (50 kun/noc). My jsme spali ve stanu hned vedle chaty. Voda zde byla. K večeři jsme měli vánočku s pudinkem + polévka. Asi 500m od chaty Alan byl nádherný pohled na moře. Nenechali jsme si ujít západ slunce. Večer jsme se sešli u ohně, o zábavu se postaral místní pes, který neúnavně aportoval kameny :-).
5. den, úterý 14.9.04
Ráno jsme vycházeli v 8:00. Čekal nás náročný 10-ti hodinový pochod. Doplnili jsme zásoby vody a po rozloučení s příjemnými majiteli chaty jsme vyrazili. Po stezce jsme putovali do skalní oblasti Dabarski kukovi. Po cestě jsme viděli rozličně podzimně zabarvené stromy, krásné skalky a místy se nám odkrývali nádherné pohledy do širokých údolí. Putovali jsme kolem vrcholu Bačič kuk (1304 m.n.m.), bohužel jsme na jeho zdolání neměli síly. Odpoledne jsme vystoupali na vrchol Visibaba (1160 m.n.m.), kde jsme měli krásný rozhled do okolí. K večeru (19hod.) jsme sestoupali k chatě Ravi dabar (723 m.n.m.). Po hygieně a večeři jsme šli vyčerpaní spát. Bylo zřetelně cítit i během noci, že jsme níže, bylo mnohem tepleji.
6. den, středa 15.9.04
Trochu jsme si přispali a po snídani jsme vyrazili. Vyšplhali jsme se na hřebenovku v oblasti Dabarski kukovi a po té jsme jednodušší cestou sestoupili po silnici až k Hotelu Velebno, u kterého již čekal autobus. Dorazili jsme zhruba ve 14:30 hodin. Po té následoval asi 2 hodinový přesun do přímořského letoviska Starigrad. Po postavení stanů v kempu a navečeření, jsme šli hned obhlédnout moře. Voda kolem 18°C bohužel neslibovala moc ideální pokoupání. Po večerní procházce, jsme se připojili k zbytku party a zasedli k bečce Starobrna 11°, což patřilo k výbavě zájezdu. Spát jsme šli kolem půlnoci.
7. den, čtvrtek 16.9.04
I když byl tento den vyhlášen jako odpočinkový, tak jsme si moc nepospali. V kempu bylo rušno a někteří z našich vyráželi na výlet do nedalekých skalních labyrintů. My jsme volili odpočinek. Celé dopoledne jsme lenošili u moře, po obědě a poledním klidu, jsme se šli porozhlédnout po okolí. Po delší procházce a večeři, jsme vychutnávali večerní vlahý mořský vzduch u láhve vína.
8. den, pátek 17.9.04
Ráno se stávalo poměrně brzo. 12 členů naši skupiny se chystalo na náročný výstup k Vaganskému vrchu (1758 m.n.m.). Jednalo se o dvoudenní výstup, přespávalo se na hřebeni v sedle. My jsme se rozhodli nejít, ale absolvovali jsme fyzicky méně náročný jednodenní výlet. Autobus nás všechny odvezl asi pět kilometrů po silnici směrem na Zadar, nedaleko vstupu do kańonu Malá Paklenica. Odtud jsme pokračovali pěšky. Všichni jsme měli ze začátku stejnou cestu, po projití Malé paklenice a vyšplhání do sedla Njive Lekine, jsme se teprve rozdělili. My jsme dále pokračovali směrem ke kaňonu Velika Paklenica, prošli jsme jím a vyšli hlavní branou NP Paklenica přímo u kempu ve Starigradu. V kaňonu Velika Paklenica jsme si vystoupali na vrchol Aniča kuk (712 m.n.m.), odkud byl překrásný rozhled na moře, letovisko Starigrad a na druhé straně na hřeben s Vaganskim vrchem.
9. den, sobota 18.9.04
Dopoledne i odpoledne jsme byli u moře. Na doporučení spoluúčastníků na nedaleké pláži, která patřila hotelu. Byla příjemně vydlážděna a vybavena sprchami. Horkému počasí voda sice moc neodpovídala, ale i tak, jsme se koupali. K večeru nás čekalo nepopulární balení a odjezd domů do Brna. Odjížděli jsme až se setmělo, tak jsme ještě zastihli krásný západ slunce u starého rozbořeného majáku, který je nepsaným symbolem Starigradu.
10. den, neděle 19.9.04
Příjezd do Brna v ranních hodinách.
Závěr
Zájezd se nám velmi líbil, jak po stránce programové, tak příjemní lidé a přátelská atmosféra. Při zamlouvání a později zaplacení zájezdu nás provázelo příjemně vstřícné jednání brněnské CK. Můžeme vám/ti tuto cestovku i tento zájezd s klidným svědomím doporučit. Cestovali jsme s...
Honza & Nora
Stránka je optimalizovaná na rozlišení 800x600 a vyšší. Prohlížejte jen s IE 5 a novější.
|
